Archiv pro rubriku: Burzy za komunismu

Mirek Vodička: „Když dneska vidím mluvit frajery, které jsem na burze nikdy neviděl, protože se báli a posílali za sebe kupovat jiný, tak mi je za ně stydno.“

Mirek Vodička

Mirek Vodička

Mirka Vodičku by lidé, kteří chodili na ilegální burzy s vinylovými deskami za komunismu, měli znát. Začátkem  osmdesátých let patřil do „gangu“ chlápka jménem Luboš, který byl asi vůbec největším prodejcem nových desek na burzách. A po kapsách nosil tisíce korun.

Na Luboše Mirek vzpomíná takto: „To byl největší frajer na burze. Vždycky nosil džíny a zeleného parkera. V nabídce měl absolutně nejvíc novinek. Vypadal jako mladý Bob Seger, účes jako Jágr, který jsme ostatně tenkrát nosili všichni.“

Celý příspěvek →

Jaroslav Bašta: „Byl nás tehdy plný anton.“

Jaroslav Bašta

Jaroslav Bašta

Z dnešního pohledu se může zdát velmi paradoxní, že člověk, který prodával desky v legálním kamenném obchodu, jezdil na ilegální burzy desek, aby se k nějakým „pořádným“ deskám dostal. Ale je to tak. Zde je příběh pana Jaroslava Bašty (1954) z Poděbrad, který byl vedoucím obchodu Supraphon v Nymburce.

Jaroslav Bašta pracoval v nymburské prodejně Supraphonu od roku 1980 do roku 1992. Před jeho nástupem byla prodejna několik měsíců zavřená a nikdo o ni prý neměl moc velký zájem.

Celý příspěvek →

Miroslav Cipra: „Hrají dobře pro ty, kterým je to úplně jedno!“

Miroslav Cipra

Miroslav Cipra

„K LP deskám se mám vyloženě kladně. Sbírám je průběžně od 70. let. Sbírám je pořád, nikdy jsem nepřestal. Všechno člověk mít nemůže, tak mám hodně věcí i na CD, kazetách, nebo i kotoučích,“ říká Miroslav Cipra. Na pražských burzách s deskami byl, ale desky si obstarával i po svém.

Celý příspěvek →

Největší přínos do populární hudby byla 60. léta

Jiří Svátek

Jiří Svátek

Jmenuje se Jíří Svátek a má foto s Yoko Ono. Je členem Beatles klubu a svou vzpomínku na ilegální burzy s LP za komunismu začíná žhavou přítomností.

„Jmenuji se Jiří Svátek a v současnosti mi je 64 let a pobírám směšnou finanční částku 9 000 korun měsíčně s hrdým názvem důchod. Toto v podstatě míň, než životní minimum jsem si vysloužil celoživotní prací pro zábavu druhých a propagaci populární hudby, jako takové,“ říká Jiří.

Celý příspěvek →

Koníček na celý život

Roman Pilař

Roman Pilař

Názor Romana Pilaře na to, které roky patří z hudebního hlediska k těm nejhodnotnějším, je jednoznačný. Podle něj to je období od roku 1968 až 1974. A nejen to říká Roman Pilař. Vzpomíná na ilegální burzy za komunismu i na to, jak si pro něj na policejní stanici musel přijet táta.

Kdy jste se zúčastnil své první pražské burzy s deskami?

Někdy kolem roku 1980, to mi bylo 14 let, jsem poprvé vyrazil na burzu se staršími kamarády. Jeli jsme na Uhelný trh v Praze, kde se kšeftovalo absolutně se vším. Nějakým záhadným způsobem jsem tehdy ušetřil 750 korun a tam si koupil první elpíčko. Bylo to Alive! od Kiss. Moje radost byla nezměrná. To ale jen do chvíle, kdy všichni začali utíkat…

Celý příspěvek →

Eins, Zwei, Drei: Tenhle Karel vám čaj nepřinese

Karel

Karel

Jmenuje se Karel, ale nechce uvést celé své jméno. Lidé tu jsou prý stále závistiví a zlí. A docela otevřeně říká i další věc, totiž že na burzy s vinylovými deskami chodil čistě z komerčních důvodů.

„Bydlel jsem v Balbínově ulici, na Václavák jsem to měl kousek. Chodili jsme před hotel Evropa. Prodávaly se tam a měnily se tam odznaky, desky, ale i další zboží. To bylo tak nějak kolem roku 1970, to mi bylo dvanáct. To už jsem měl dlouhý vlasy,“ vzpomíná Karel.

Celý příspěvek →

Zdeněk Holeček: „Když si brácha odvez magič do Karviný.“

Zdeněk Holeček

Zdeněk Holeček

Když hovoříte se Zdeňkem Holečkem, řekne vám, že byl, je a navždy bude srdcí i duší rockerem. A také, že na to je a vždy bude pyšný, protože těm mladým dle jeho slov někdo přece musí ukazovat cestu. A mail mu prý máme poslat na adresu „metal s tebou“.

Zdeněk „Heavy“ Holeček provozuje v Olomouci Rockovou galerii u Heavyho s původními plakáty rockových hvězd a také v ní prodává CD a LP. Nedávno mu vyšla knížka, která se jmenuje: „Rock je můj život – aneb jak to všechno bylo“. Ačkoli je v jeho knížce více míst, kde píše o ilegálních burzách v Praze, předkládáme vám pasáž, kde vzpomíná mimo jiné na svůj první nákup LP na jedné z těchto burz.

Celý příspěvek →

Petr Fousek: „Účastníci burz byli sympatičtí dlouhovlasáči.“

Petr Fousek

Petr Fousek

Petru Fouskovi bude zanedlouho 57 let. O někdejších vinylových burzách na Václaváku jsme s ním hovořili v pražské Školské ulici, kde se v jedné z restaurací nyní konají burzy s CD a taktéž s vinyly. Zde je záznam jeho vyprávění.

„Vím to pouze z doslechu, že na samém počátku burz na Václaváku bylo to, že parta mániček se občas scházela „u koně“. Jednou tam někdo z nich přinesl ukázat své desky, což vzbudilo zájem ostatních. Takže na dalším domluveném setkání přinesli desky i další, takže tam hned došlo k vyměňování a vůbec prvnímu prodeji desek. A právě to odstartovalo úmluvu na tom, že v neděli dopoledne se lidé se zájmem o desky budou scházet. Tím se to rozjelo. A údajně se to stalo někdy v roce 1970. U tohoto jsem ale nebyl, já jsem s burzami začal později. Vůbec poprvé jsem na burzu přišel poprvé v říjnu 1972.“

Celý příspěvek →

Honza Růžička: „Měl Jsem rychlé nohy.“

Honza Růžička

Honza Růžička

Honzovi Růžičkovi je nyní 47 let. Na burzy s vinyly začal chodit v 80. letech. „Já jsem žádné problémy s policií neměl, zřejmě proto, že jsem měl rychlé nohy. Avšak je také pravda, že ty hlavní policejní zásahy proti burzám, o kterých vím, se vždy uskutečnily, když jsem na burze zrovna nebyl,“ vzpomíná.

„V 80. letech jsem chodil na burzy, které se konaly vždy v neděli ráno. Chodil jsem nejdříve do Motola, do lesíku nad krematoriem. Jenže tam se pak stal nějaký průšvih, mluvilo se o oběšeném Vietnamci, takže tam burzy skončily a začaly se pořádat na jiných místech,“ říká Honza Růžička.

Celý příspěvek →

Václav Tkáč: „Člověk bafl desky a utíkal.“

Václav Tkáč

Václav Tkáč

Václavu Tkáčovi je 58 let. Svoji první burzu s vinylovými deskami zažil na Václavském náměstí. „Chodil jsem na devítiletku, mohlo to být tak nějak v roce 1970. A mě tehdy zajímala hlavně muzika,“ vzpomíná.

Václav Tkáč na vinylové desky nikdy nezanevřel. Naopak tvrdí, že si pořídil kvalitní aparaturu a poslech desek si užívá dodnes.

Celý příspěvek →